Do města Luang Prabang jsme museli absolvovat ceodenní cestu autobusem džunglí podél hranic s Barmou (to jsme ještě neměli ani potuchy, že tam přesně v ten samý den přišel ten velký tajfun). Vzhledem ke kvalitě silnic jsme nadskakovali úplně stejně jako v Číně. Toto město je celkem veliké a oblíbené, takže jsme potkávali i další turisty, ale většinou jenom backpackery jako my.
Zde vidíte fotky z ranního rituálu rozdávání almužen mnichům, jak už jsem o tom mluvil dříve. Vstali jsme před šestou ráno a nenechali si ho ujít, protože zde žije přes 500 mnichů, většina z nich mladých kluků, kteří jsou v kláštěře pouze na několik let, kvůli vzdělání a také kvůli tomu, že je většinou rodiče nemohou živit. V klášteře nepotřebují žádné peníze a jídlo dostají jako almužny.
Toto je kopec nad městem, ze kterého jsou vidět domy (tentokrát kamenné, postavili je zde většinou Francouzi, když byl Laos jejich kolonií) a řeka Mekong, což je nejslavnější řeka jihovýchodní Asie, asi jako Nil nebo Amazonka. Má krásnou tropickou barvu :-)
Luang Prabang je také posvátné město, dlouho bylo městem hlavním. Je zde mnoho nádherných buddhistických chrámů, velmi podobných těm thajským.
Tahle fotka se mi líbí, je to jako namalované :-) Nápis však není moc poetický, v laošštině a angličtině láká do nedaleké restaurace, kam se dostanete po překročení řeky po bambusovém mostě.
Kaskádové vodopády v okolí Luang Prabang jsou opravdu unikátní. Jsou uprostřed džungle, jsou rozsáhlé, tvoří takovéto nádherné laguny, protože voda obsahuje nějaký druh vápence, který se usazuje a udržuje jí čistou, podobně jako v Číně v národním parku Jiuzhaigou, jak jsem o tom psal. Oproti řece Mekong je to změna :-) Vodopády jsou oblíbené také proto, že se v nich dá koupat. V ten den bylo zrovna nesnesitelné vedro a na ledovou vodu v džungli jsme se opravdu těšili :)Ve městě se nám líbilo, a tak jsme zůstali ještě pár dní a vydali se na další dobrodružnou výpravu, tentokrát však úplně jinak.
0 komentářů:
Přidat komentář